78154

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(37.188.135.152) --- 14. 3. 2017
Re: Dotaz

Jaké jsou včelí viry
Množství virů, kteří vyvolávají různá onemocnění včel, se stále zvyšuje. Při úvahách a postupech k omezování příp. eliminaci jejich výskytu ve včelstvech je potřeba mít dle RNDr. Jany Prodělalové, Ph.D. na paměti, že většina včelích virů patří do skupiny pikornavirů, kteří jsou odolní vůči vlivům vnějšího prostředí i vůči dezinfekčním prostředkům. Tato jejich odolnost souvisí s velmi jednoduchou stavbou těla virové částice, která je tvořena pouze nukleovou kyselinou a jednoduchým obalem (kapsidou) bez přítomnosti dalšího proteinového, případně lipidového obalu.

Existuje určité spektrum účinných dezinfekčních látek možných užívat proti pikornavirům, patří sem zejména alkoholy, chlór, jód, aldehydy, fenoly či peroxosloučeniny. Užití u včel je však značně limitující vzhledem k silné toxicitě řady z nich. Další komplikací a to i pro vývoj, resp. registraci dezinfekčních prostředků k užití u včel je prozatím nemožnost kultivace virů včel v laboratorních podmínkách a tudíž nemožnost provést zkoušky ke stanovení viricidního účinku, navíc neexistuje norma pro testování účinku dezinfekčního prostředku na površích pro veterinární užití. Ve VÚVeL v Brně byl takový model pro ověření viricidního účinku na površích navržen a použit pro otestování. Ověřovány byly Bee-Safe, který je doporučen pro oblast včelařství a Persteril 36. V modelu byl použit pikornavirus lidský (EV71), testování proběhlo při teplotě 6 a 22 °C a při modelovaném organickém znečištění proteinové i sacharidové povahy. Bee-Safe vykázal stabilní antivirový účinek v těchto podmínkách, pokles množství viru však bylo pouze o 2 – 3 řády, nikoliv o 4, jak požaduje norma pro průkaz viricidní účinnosti pro veterinární oblast. Účinnost Persterilu byla silně závislá na teplotě a organickém znečištění, při 22 °C a bez přítomnosti albuminu bylo dosaženo snížení množství viru o 4 řády. Použití ve včelařství je však téměř nemožné kvůli jeho extrémní žíravosti. Teplota je faktorem, který ovlivňuje přítomnost virů v medu. Při teplotě 50 °C dochází po 24 hodinách k poklesu množství viru na poloviny výchozího počtu, po 48 hodinách potom nebylo přítomno detekovatelné množství virů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu